““Byla neurčitelná a nezařaditelná, jako by ji úplne nepojímala žádná národnost a třída, jako by se příroda jednou pokusila vytvořit samostatnou nezávislou a svobodnou bytost, někoho, kdo nepatří do žádné vrstvy a k žádnému původu...její pýcha byla jíná než těch, kdo si zakládají na své hodnosti, původu, majetku...byla hrdá na tu ušlechtilou divokost, která již přebývala v srdci a v nervech jako nějaký jed a dědicství...Nebylo možné ji urazit, nebylo možné ji postavit před situaci, před níž by couvla, nesnášela omezování v jakémkoli smyslu slova. A znala ješte něco, co se v ženských charakterech objevuje vzácně: znala vnitřní odpovědnost vyplývající z lidské důstojnosti.””
